Starý příběh

S T A R Ý P Ř Í B Ě H

( D. Šustr / I. Hlas )

Z vězení těchhle čtyř pitomých stěn

v lehký sukni tiše vyklouznu ven

to bosý nohy o mě ví a správně jdou

to na svý milý loučení mě právě zvou

to na veselý loučení si budou hrát

A tak vcházím krásně opálená

do bílejch dveří

cítím se jak svíčka zapálená

jen já to vím

Kolem domů často utíkám pryč

v teplý noci hledám od sebe klíč

když nezbývá než pouštět smutný rádio

když zazáří ti v očích žlutej lampión

když po ulici vítr honí prašnej vír

Noc je dávno časem rozpůlená

a já v ní tančím

cítím se jak svíčka zapálená

jen já to vím